Přehláska

V lingvistice přehláska termínu je použita v paletě blízko příbuzných cest, někteří užší, někteří širší. Tito jsou diskutováni v několika různých článkách.

• Germánská přehláska - v jeho originálním, nejužším smyslu, přehláska je stát naproti samohlásek v germánském jazyce způsobeném asimilací s originální přední samohláskou v následující slabice, obzvláště si prohlížel diachronically.
  • Přehláska (diacritic) - odvozený z tohoto, přehláska diacritic (pár teček nad samohláskou) je metoda reprezentovat synchronní výsledky germánské přehlásky v německém hláskování, a následně v jiných jazycích který si půjčoval symbol.
  • Přehláska těžkého kovu - diacritic přehlásky byl užitý na vzrušující hláskování ve scéně rockové hudby.
• Já-mutace - použitý více široce, přehláska termínu je někdy používána odkazovat se na stejný jev v jakémkoli jazyce, včetně non-germánské jazyky. Méně kontroverzní termín je “i-mutace”.
  • Zalíbení (lingvistika) - příklad tohoto v jiném jazyková rodina je souběžný jev v keltských jazycích, obvykle odkazoval se na jako “zalíbení”.
• Vokálová harmonie a metaphony - více široce stále, někteří spisovatelé používají přehlásku slova se odkazovat na nějaký příklad metaphony nebo “regresivní vokálovou harmonii”.
  • -mutace - příklad tohoto je-mutace, velarisation samohlásek způsobených originálem couvají se samohláskou v následující slabice, který je občas odkazoval se na jak-přehláska.
• Apophony - si prohlížel synchronically, přehláska je příklad apophony nebo střídání samohlásky, ačkoli použití termínu jako synonymum pro apophony je chybné.
  • Indo-Evropan ablaut - zvláště, zmatek přehlásky s ablaut je je obyčejný a chybný.